Tady najdete pomoc, kterou hledáte.

To co chci vyprávět se stalo při návštěvě chaty Rozhled v Krkonoších kde jsme tam byly s kamarádkou. Protože já jsem do svých 56 let ještě nikdy nebyla na Sněžce, tak jsme se na ni s kamarádkou vydaly, přes Zadní Renerovky a chatu Výrovku. Cestou jsem si myslela, že to nezvládnu a tak jsem stále sledovala hodinky jak dlouho ještě půjdu „na ten velký kopec“ a bála jsem se že dříve než tam dojdeme tak se bude stmívat. Když jsme došly až k chatě Výrovce, koukla jsem se na hodinky a zjistila jsem, že je nemám. Co mám dělat? Jít je hledat? Ale za námi šlo tolik turistů, že nebyla šance je najít. Jistě je již někdo objevil a já bych neměla nejmenší šanci. A najednou ze mě vypadla věta, nad kterou jsem se sama podivila. „Jestli jsem měla o hodinky přijít a našel je někdo kdo je potřebuje víc, tak z toho nejsem smutná a jestli se mně mají vrátit, tak se vrátí“ . Tomu poslednímu dovětku jsem ale vážně nevěřila a s pokorou jsme se s kamarádkou vydaly na Sněžku. U úpatí Sněžky jsme ještě zvažovaly ten výstup „vzdáme to?“ Ne, ne opravdu jsme šly a pak jsme sestupovaly zase zpátky a u chaty Výrovka jsme byly obě vyčerpané a tak jsme vešly dovnitř na občerstvení. Bylo tam dost málo místa ale dvě židličky se našly a tak jsme se daly do hodnocení našich fyzických kvalit, pochvalovaly výstup a svým končetinám jsme děkovaly. Za malý okamžik nám do našeho rozhovoru vstoupila jedna mladá žena, která se mně dotazovala „jestli jsem neztratila hodinky“. Když jsem ji popsala vzhled hodinek, sáhla do kapsy a předložila na stůl „moje hodinky“. Ano hodinky, které jsem již dávno v duchu přála někomu jinému. Tenkrát jsem ještě nechápala, že jsem našla tu cestu, kterou jsem hledala. Došlo mě to až později, když jsem stále dokola uvažovala jak ta mladá paní mohla poznat mezi tolika lidmi, že ty hodinky jsou právě moje. Vzpomněla jsem si na paní doktorku Martu Foučkovou,u které jsem se učila psychologii a která nám říkala, že „nic není náhoda.“ A po 10 letech se mi stalo něco podobného. Je to pozoruhodné, neuvěřitelné ale krásné. Děkuji za takové poznání.

Dobrý den,
mám vztahový problém. Kdykoliv mám partnera, tak to v posledních letech končí stejně, po pár měsících, mi napíše, nejlépe po sms nebo po facebooku, že je konec a kompletně přeruší kontakt, bez pádných důvodů. Moc bych si přála najít trvalý vztah, založený na vzájemné lásce a pochopení. Můj poslední partner, bylo mu 34, bude mu 35 v červnu, ze dne na den náš vztah ukončil tím, že napsal sms. Moc mi chybí, mám ho stále moc ráda, chtěla bych pochopit co ho k tomu vedlo nebo kde byla chyba.
Moc děkuji, jsem už zoufalá.

Hezký den,
Markéta

Pokud máte dotaz na vztah tak je vhodnější to napsal na můj email.

jinač muj meil je Junisko@seznam.cz

Dobrý den od doby co jsem byla těhotná se mi začaly dít zvláštní věci .Za prvé se mi stalo to že večer kdy jsem spala jsem uplne sama doma jsem najednou cítila odkrití peřiny a cítila jsem jako by jsi někdo ke mně lehl.Ležela jsem uplně tuhá ze strachu ani jsem se nehnula a asi po pár minutách jsem usla .Za druhé se mi v těsně před porodem stalo to ,že večer když jsme s přítelem spali jsem otevřela oči a viděla muže 2metry vysokého v monterkách a jen tak stál ve futrech a koukal na mně když jsem chtěla víc se na něj podívat po několikati sekundách zmizel no a ted do třetice a to už mám 2měsíční miminko se mi dokonce stalo to že jsme u mamky na baráku malá se probudila začala se vrtět na papání a do toho se nám televize 2X zapla a vypla a to dokonce už viděl i muj přítel tak nevíme co si máme o tom myslet jestli se nám někdo třeba něco nesnaží říct nebo jestli to třeba není znamení něčeho špatného nebo zlého prosím o radu začínám mít mrazení po zádech jen co to píšu a pořád nad tím uvažuji jestli to není nějaké znamení .

Dobry den, mam v hlave jeden z mych snu, uz stalo se mi parkrat, ze mi proleti hlavou, co se stane, (ze cloveka s kterym se potkam, se vidim naposled, protoze zemre, ve meste kde jsem nikdy nebyla vim presn kudy jit atd, ze se mi narodi dvojcata) nekolikrat uplne zive sny, ktere se splnily. vetsinou s odstupem cca dvou let. Ale v tomhle snu mam zmatek, je to uz asi 3-4 roky co se mi zdal, ale ten neurcity zaver snu zustal. stejne jako se nemohu rozhodnout nyni, kdyz se sen plni, ja... a cas bezi.....

Sarka

Asi před rokem se mi začala uvolňovat kundalini. Pár dní před Vánocemi mě anděl zavolal mým jménem a také jsem hovořila s Bohem. Všechny tyto události byly nevýslovně krásné pocity. teď to ovšem ustalo a nevím, jestli to je přirozený vývoj nebo si něčím blokuji energie? Děkuji za radu.

Je možné že se na to teď více soustředíte a nedáváte tomu volnější průchod jak to bylo na začátku.

Už 3x jsem přežila smrt, poprvé jsem padala do propasti na konci bylo světlo, kterého jsem ale nedosáhla a v bolestech se vracela zpět k životu (oživovali mě doktoři) . Podruhé to bylo koma - utíkala jsem tunelem na konci jsem dosáhla světlo a louku, kde jsem se bála a vrátila se zpět k životu, tuhle nehodu jsem viděla živě v předtuše 5hod.předem. Potřetí to mělo nejhorší následky, ruptura aorty v horách, zmrznutí a exitus konstatovala horská služba, ale pak jsem se probrala koronerovy v rukách, ale mám trvalé následky, trpěla jsem jak kůň, už to není normální, stále nějaké úrazy a problémy. To jsem ale přešla tunelem až na druhý svět, tam jsem procitla, když mi vlci skákali na hrudník a tak mě oživili, moje vlčice (která tragicky zahynula rok před tím-pracuji na ochraně šelem) mě olizovala a prosila ať se vrátím i když už nemám sílu, že jinak moje dcera zemře se mnou, a byla jsem zpět. Umřela jsem 20.3.2011 a procitla po celodenní operaci 21.3. o jarní rovnodennosti. 3 primáři potvrdili zázrak, púvodně mě ani nechtěli operovat, modlila se za mě celá nemocnice. Tato vlčice mě celý rok dál provázela, chránila a radila mi jak přežít. A moje dcera na inzulínu by za pár dní opravdu zemřela, kdybych nebyla v noci u ní, měla těžké hypo. Co dělám špatně, že tak trpím fyzicky i psychicky? I když tohle mi úplně změnilo pohled na svět a životní hodnoty.

když se postavím před zrcadlo nejlépe ve spodním prádle... a např. mávnu rukou tak vidím, jak ke mně jakoby dolétá nějaký šedý obrys mé ruky. Při pohybu to ke mně dolétá se vzdálenosti tak 5 cm do mého těla. Nyní to už vidím i u ostatních lidí. Nevím co to je? Děkuji

Podle toho co píšete by mohlo jít o auru, někteří ji vidí jako šedou. Tady bych popřípadě doporučil najít si další informace o vidění aury, atd.

já ale auru na lidech vidím v barvách. Jen tohle je něco nového co si nedokážu vysvětlit a je to jen při pohybu.

Pouku barvy aury vidíte i při pohybu tak to bude něco jiné, pokud ne, tak to může mít spojitost s aurou.

Ahoj, kamarátka mala isty zazitok a mohlo by sa jednať o nieco príbuzné. Zobudila a energeticky bola uplne na samom dne a mala problem prejst z miestnosti do miestnosti a to mlada vitálna babenka. Sadla si lebo mala pocit ze odpadne a zrazu zacala pozorovať ze po celej pravej casti fyzického telo vyčnieva šedá silueta ktora presne kopírovala jej telo akoby nastala nejaka anomália v energetickom poli a z hľadiska elektromagnetickych vplyvov sa jej zacalo štiepať éterické alebo ine telo z toho fyzického. Jak vravis aj ona mávla rukou ked to pozorovala a v spomalenom zábere by sme snad videli celu jej nefyzicku ruku ktora ostala visieť v case a priestore a následne sa zacala vracať spat ale ostala naďalej mimo jej telo po pravej casti. Zaspala a ked sa zobudila bolo vsetko v poriadku a mala aj nejaku tu potrebnú energiu na zvisok dna a od vtedy sa to uz neopakovalo. Uzavreli sme to tak ako som pisal postupne v texte. Nejakým sposobom bolo je pole narušené za nejasných okolnosti lebo sa zobudila vyčerpaná akoby tizden nespala a nastala akási odchýlka kde sa epicentrum muselo posunúť o cca 3 centimetre do pravejnstrany a tym padom bola v kontraste kym nebola energia aspon z casti obnovená a nedošlo k vyváženiu pólov. No kazdopadne deju sa velke veci a cim dalej tym viac ludi sa prebúdza a zaživa nove a nove situacie ktore keby sme zosúladili do celkového pochopenia fungovania bytia tak by to nasa mozgová kapacita asi neunesla a sistem by skolaboval. Preto je to dobre tak ako to a postupne prídeme az tam kam nas to taha ako jeden celok

Zdravím, chtěla bych se podělit o zážitek. Respektivě a zážitky mé 12ti leté dcery. Nedávno se mi svěřila, že vídá na naší zahradě vysokého pána v bílém obleku a vysokém bílém cilindru. Vídá ho z okna a nebo i na zahradě. Vídává i černého pána s černou přilehavou čepicí. Obličeje jim prý vidět nejsou. Černý se jí zjevuje i mimo domov, když je s ostatními dětmi venku. Ten jí prý trochu děsí. Bílý jí nechává v klidu.
Dnes u oběda se svěřila, že ho viděla za oknem zase, jako by nahlížel do kuchyně. Říká to vyrovnaně, bez toho, aby z toho měla legraci. Je podle psycho testů vysoce inteligentní, ale také dyslektička. Nevím, zdá má vyvinuto nějaké citlivější vnímání. Ale hlavně bych nechtěla, aby se začala bát. Vím sama, co je dětský strach a ten má někdy pořádně velké oči.

Sama jsem dyslektik a podle testů prý inteligentní... Ano strach má velké oči, ale vaše dcera se bojí oprávněně. Těžko říct kdo jsou tito pánové, ale nebrala bych je na lehkou váhu. Také vídám věci, ale pokud jí něco pronásleduje je to už horší. Zkusila s nimi někdy navázat kontakt? Né vždy jsou tím čím se zdají být na první pohled...

Dobry vecer, ked som mal asi 14 rokov tak som sa prebudil na vnuknutie z vonku do vedomia akoby aj s odkazom " pozri sa za seba" stala tam postava v čiernom kabáte ako mozme vidieť v trilogiach mágov a na hlave mal klobúk a tvar tvorila iba temnocierna tma ako ziadna ina a z tej tmy svietili démonicke zelene oci ktore namna bez slova uprene nejaku dobu hladeli. Neviem kolko lebo strach ma prinútil v momente zaliest pod perinu a tam som sa triasol az do východu slnka kedy strach opadol a ja neviem kto bol a co chcel. Ale očividne tieto bytosti niesu len fikciou ale maju nejake konkretne zameranie v nasej realite.

Nechcem byt trápny a opisovať dalsiu udalosť lebo by za nou nasledovala dalsia a dalsia. Preto sa len pytam ci aj Vy mate viac zážitkov alebo je to niecim obmedzene ci naopak niekto ich ma viac z nejakeho dovodu zatial co iny vobec?

Jeden vecer som si pustil hudbu Nahko Bear- medicíne for people a ako si zaspavam tak v stave vedomia kde som si vedome uvedomoval ze nespím ale telo uz akoby davno spalo sa stalo toto. Ocitám sa v priestore ktory vlastne neni priestor lebo vsetko zacina aj konci temnou tmou a ja vidim iba pol metra v casti kde stúpam akoby to jemne osvetľovali sviečka a tak som videl iba velmi obmedzenú vzdialenosť okolo mna a cely cas cuvam az zrazu velmi negativny pocit a v tom entyta na ktoru som pri cúvaní narazil bola asi väčším sústom ako som si mohol dovoliť. Komunikovali sme telepaticky na pocitovej baze.A islo mu iba o jedno a to zničiť ma. Ja som pohotovo vyzval Ježiša Krista ale v tom momente akoby mi dosla odpoved ( Jezis je prave offline )a hned som kontaktoval AA Michaela vdaka ktorému som nadobudol akoby velky svetelný meč zlatého svetla ktorim som sa v otočke zahnal a danu entytou som zničil az nastalo svetlo a moje vtiahnutie spat do reality v ktorej sa nachádzalo moje telo a automaticky som sa aj prebudil. Samozrejme ze ako som sa zahnal tak netiekla krv ani nic podobne ale viem ze som ho/ to zničil a viem aj to ze to bolo velmy dolezite pre moje pôsobenie v danej realite a ak by som prepadol strachu a bol porazený, domnievam sa ze by to malo fatalne nasledky aj ked neviem ake tak nieco viem a neviem odkiaľ ale vlastne moja otazka znie. Kde som sa ocitol, za akých okolnosti, z akého dovodu a co som vlastne vyhral? A vyhral som vlastne nieco? Nezaznamenal som nic neobvikle v nasledujúcich dňoch. Viete mi niekto nieco k tomu povedat?

Raz vecer sa mi stalo ze som si ľahol na chrbát a po chvíli relaxácie na mna prislo cudne mravcenie v oblasti srdcovej cakry ktore nedokazem opisat. Vedel som ze to nieje bezne a akoby som cakal na druhu fázu az v tom ma zamklo v polohe ako ukladajú nebohých na odpočinok s rukamy na prsach a pomaly ma dvihlo asi 70 cm do vzduchu a telo bolo ako doska vo vodorovnej polohe. Neskutočná panika a fascinovanie zaroven. Chvel som kričať ako nikdy a aj som kričal ale iba vo svojej hlave a tak silno som tlacil do ruk aby som zobudil vedla spiacu priateľku ze keby mi povolí to uzamknutie tak by som ju asi rozsekol na poly ale nebolo mozne urobit absolutne nic az ma to zrazu v klude položilo nazad do postele a ako ma to položilo ma to aj odomklo no ja som sa ani nepohol a iba ležal v tej istej polohe a bol som neskutocne fascinovany a necitil aom strach ale skor mozno stastie aj ked stastie nieje ten spravny vyraz.