Tady najdete pomoc, kterou hledáte.

Děkuji za radu. Baterii jsem vyndávala:). Do teď to tak opravdu dělám. Sice se mi už el. spotřebiče nezapínají, ale stále to doprovází něco jiné. . .

Předem se omlouvám za chyby v textu, jelikož nejsem dobrá češtinářka. :-D
Mě se toho přihodilo už spousta a dřív když jsem se o tom s někým bavila tak na mě koukal jako na psychopata, tak že vím že to nemá cenu někomu říkat, hold jsou lidi který věří a který ne a naštěstí mám kamarádky z dětství který tomu věří dá se říct jen díky tomu co se mnou zažili.
Myslím si, že to vše začalo, když jsem byla malá. Měla jsem strejdu strašně jsem ho měla ráda a on mě taky, chodily jsme spolu do kostela a vždycky stál při mně, jenže pak začal byt nemocný a já ho vydělá jednou během nemoci, víckrát ne. Strašně rada jsem jako mala jezdila za babí a dědou na prázdniny a jednou v noci jsem uslyšela zvonek tak jsem tam šla a byl tam strejda, zeptala jsem se ho, co tu dělá tak pozdě, že je půlnoc a že má byt v nemocnici, aby se uzdravil a on mi řekl, že je už v pořádku, že je vše jak má být. Tak jsem ho pozvala dál zeptala jsem se ho jestli si dá kafe a on že jo tak jsem mu ho udělala a sobě jsem udělala čaj, protože jsem v té době ještě kafe nepila. Vím, že jsme si dlouho povídali, ale nevím o čem jediné, co vím a na co nikdy nezapomenu je to, že mi řekl, že bude stát vždy při mně a nedovolí, aby se mi něco stalo k tomu dodal ať se stane cokoliv na to nezapomeň rozloučil se a odešel. Já šla spát. Druhý den přijeli mi rodiče a řekli mi, že strejda včera kolem osmé večer umřel :-( , nemohla jsem tomu uvěřit říkala jsem si to není možné, vždyť tu v noci byl, rychle jsem běžela do kuchyně, a když jsem tam přišla tak tam stáli dva hrnky jeden od kafe a druhý od čaje. Mamka se mě ptala, jestli jsem v pořádku a já nevěděla, jestli jí to říct. Rozhodla jsem se jí to neříkat, abych jim ještě nepřidělávala starosti, pak se mě děda zeptal, co jsem v noci dělala, že je tam hrnek od čaje a kafe, mamka na to řekla doufám, že sis nedělala kafe, že jsem na to ještě mala, tak jsem jí řekla, že nevím. Za pár dní byl pohřeb a já se šla za strejdou rozloučit k rakvi, jenže jsem se lekla v rakvi byl člověk který vypadal že je mu přes 70 let a přitom když tam byl u mě v noci tak vypadal jako ve věku 43 let, tolik mu bylo když umřel. Po čase to vše začalo, náklaďák který havaroval na místě kde jsme každý den v tu hodinu byly jen že ten den ne proto že jsem v noci měla sen, že mě tam srazí a usmrtí nakladak. Holky chtěli jít tak jsem jim řekla svůj sen a ať ještě počkají, že tam nechci jít a pak jsme uslyšeli tu ránu nakladak na rovině sjel s cesty a nikdo nevěděl proč a oni pak děkovali, že jsem jim prý zachránila život, nebo jsem řekla, že nepojede autobus, že má porouchaný brzdy všichni na mě koukali jak na magora a dělali si srandu, dokud nepřiběhla jedna paní z vesnice ze slovy autobus nepojede má porouchaný brzdy. Myslela jsem si že to zmizí ale nezmizelo mam dvě děti a snoubence a furt to tu je. Když jsme měli první dítě tak jsme žily v pronájmu a já furt cítila, že se někdo ze špajzu na mě dívá a malá furt brečela a pak jsme se přestěhovaly do rodineho domu a já si myslela, že to zmizí a nic teď když jdu poschodech do prvního patra tak mám pocit, že někdo stojí pod schodama a smutně na mě kouká, nesnáším to mrazení a divný pocit v zádech. Ted už sice nebrečí ani jedno dítě tak hystericky jako před tým naše holka ale pro změnu si někdy s někým v pokoji povídá a mě vyhání a vydrží takhle i hodinu. Nevím, jestli něco je, ale věřím tomu, že jo jinak si to vysvětlit nedovedu. :-D

Vstoupil jsem do místnosti a najednou jsem před sebou uviděl sloupec mlhy, netrvalo to dlouho.. vše jsem zkontroloval, nikde nic nekouřilo, nehořelo, ani zápach, prostě nic...po několika vteřinách bylo opět bez mlhy.

Dobrý den, s mlhou či jakýmsi podivným mlžným světlým oparem mám své zkušenosti z dětství, kdy jsem trávila část prázdnin na statku u mého strýce a tety. Bylo to vůbec zvláštní místo, kde se děly podivné věci... Tvrdili nám, že je to místo bývalého bojiště a že jsou tam někde údajně pohřbeni vojáci, ale jestli nám jako dětem nekecali, to nevím. :) Jednou, když jsme si jako děti hráli na schovávanou, zalezla jsem do stodoly a chtěla jsem se schovat na seník. Když jsem se ale podívala od paty žebříku nahoru, uviděla jsem před sebou zvláštní mlžný "sloup" s nejasným zakončením nahoře i dole... chvíli jsem se nemohla rozhodnout, jestli polezu nahoru, nebo začnu utíkat, ale pak zvědavost zvítězila nad strachem a je se vydala nahoru, když jsem tím procházela, měla jsem zavřené oči a spěchala jsem, ale jasně jsem cítila v těle zvláštní chlad a jakoby brnění až mi naskákala husí kůže... Nahoře jsem se pak ještě ohlédla zpět, ale opar pozvolna zmizel. Byl to neskutečný zážitek a dodnes si tento jev nedovedu rozumově vysvětlit.

Dobrý den,
využívám této příležitosti abych se podělila o něco neobvyklého a dosud nevysvětlitelného v mém živodě. Od dětství mám živé sny a dodnes se mi zadjí. Snad některé z nich mají nějaký význam zdají se mi intenzivněji vždy před nějakým důležitým životním rozhodnutím ale nikdy jsme nezjišťovsls co vlastně znamenají nebo co mi chtěhí říci. Chtěla bych se zaměřit na jeden, který se opakoval a přitom byl pokaždé jiny. Vždy když někdo koho jsem znala třeba jen povrchně tak ještě v tu noc nebo v nejbližsí se mi o tom člověku zdálo. Nic po mě nechtěl nic neříkal jen se namě díval. I když jsem byla dítě necítila jsem strach. Po čase jsem si zvykla a už jesem i věděla kdy to příjde. Dnes už tyto sny nemám. Skončili při mém prvním těhotenstí, Tehdy zemře muj dědeček ale už nepřišel. Myslím si že se mnou přicházeli rozloučit ale nevím zda je to jen moje doměnky. Sny však byly skutečné a trvaly do mých 25 let. Některé z těch tváří si stále pamatuji. Zajímalo by mě jestli někdo ví co znamenaly.

PS: máte moc hezké stránky oběvila jsem je teprve nedávno lae moc se mi líbí ještě jsem je nestačila ani celé přečíst.

Mějte se všichni moc heky
Jarka

Zdravím:)!
Předem se chci omluvit za případné pravopisné chyby (přece jen nejsem češka. .).

Jako malá si pamatuji příhody, kdy se mi například něco zdálo ve snu a další den, týden či měsíc se to opravdu stalo. To mi bylo okolo 5-6 let a nikdy jsem to nebrala, jako zvláštní úkaz, což vlastně ani není. Co mě, ale zaráží je, že nyní je mi skoro 16 let a to, co se mi občas stane je trochu podivné. . .
Už pár let bydlíme v ČR. V rodinném domě v jedné větší vesničce. Dům je z venčí poměrně pěkný i útulní. Můj pokoj leží nahoře, tedy v druhým patře. Dole, kde je můj děda s babičkou se může zdát být vše jinak. . . I když to mají skvěle, moderně a vkusně zařízené, já se tam doslova bojím být sama. Jedna z příhod, co se mi právě nedávno u nich dole stala: Byl víkend (sobota tuším). Babička chtěla pomoct s uklidem. Řekla jsem si, že bude nejlepší když budu vysávat. Šla jsem k nim pro vysavač, který mají ve skříni. Hned, jak jsem vešla do místnosti mě přepadl pocit strachu. Šla jsem tedy o něco rychleji, abych už byla pryč. Vyndávám vysavač a slyším za jejich postelí zvuk, který se dá jen těžce popsat: Bylo to něco, jako včela nebo moucha, ale v elektronické podobě a zesíleně nebo se to dá trochu přirovnat k vrčení psa. . . Každopádně mě to vyděsilo. . . . Mám spoustu zážitků, ale tento je pro mě nejčerstvějším.

Chtěla jsem se zeptat. Stává se Vám, že vidíte něco, jako světelné body či jakýsi světelný čáry nebo tak? Vůbec nevím, jak to popsat. . . Nejdříve jsem si myslela, že mám něco se zrakem, ale ne. Nevím, co to je. .
Všem předem děkuji:).

Vím, že každý člověk do svých tří let má schopnost vidět za plášť reality a že do svých šesti let na to zapomíná. Jenže já jsem ještě stále na nic nezapomněla a k tomu je stále ještě vidím! Byla jsem na hřbitově za prababičkou (měla výročí úmrtí) a naráz cítím divné chvění, že tam je ne někdo jiný přímo ona. Rozhlížím se a po chvíli uvidím slabý obraz postavy z čisté energie. Vypadala smutně, že nepřišla moje mamka, její vnučka i když mohla. Nic neříkala, asi neměla náladu si povídat. Řekla jsem tedy sbohem a jdu k hrobu mích prarodičů. Cestou jsem cítila, že se na mě někdo dívá. Jdu dál tedy k hrobu a snažím se jich nevšímat. Ale babička s dědou tam nebyli. Jenom za mou nějaký "člověk" čekal, že ho někdo navštíví. Zapálila jsem jim svíčku, pomodlila se a snažila se co nejrychleji dostat k východu a to ze dvou důvodů. Ten první byl strach a ten druhý důvod byl to, že mi zavíral hřbitov.
Nyní je otázka: Je to normální? Za odpověď předem děkuji.

čau všem řeknu vám muj příběh. jedna holka my pomohla věřit v boha tak jsem se večer modlil, pak sem šel spát ale nemohl sem usnout tak sem se koukal tak na strop, zavřel sem oči a pak je otevřel, a najednou předemě na hoře bylo něco rozmazaný šedě a najednou se to jakoby rozsvítilo bíle a z toho na mě koukala krásnej obličej a koukal na mě a smál se byl sem docela vyděšenej ted se toho nebojím, podle mě to byl muj strážný anděl,zpátky k čemu co se mi stalo. koukal sem e na něj a najednou zmizel odteda věřím na boha a na adnděla strážnýho,

nemužu se vyrovnat s tím že mě opustila dívka kterou stále moc miluji v noci nespím atd.....ale to zná určitě každý nicméně poslední dobou je to horší a horší a dnes když jsem sedal do auta se u mě objevila starší paní tak kolem 70ti let. taková krásna milá babička :) a říká mi že má pro mě dárek, tak naní koukám říkám si proč pro mě? jakej dárek? a ona vytáhla z kabelky amulet panenky marie na takové pavlnené šnurce dala mi ho na ruku a řekla že mě to vrátí klid do duše a radost do srdce nebo tak podobně. přesně si to nepamatuji byl jsem z toho docela vyjevený. A ještě mi řekla že se nemám už trápit! jak to víte že jsem smutný? ptám se. Ona ještě řekla že on vídí do předu a že to co prožívám a to, že mě opustila je jen pro mojí záchranu! A odešla..........tak jsem sedl do auta a seděl koukal a nechápal co to bylo ta souvislost se vším?! celý den nad tím přemýšlím a nechápu co to bylo. nikdy vživotě jsem jí neviděl

Ahoj všem, je to už asi 2 roky co se mi stala zvláštní příhoda. Musím ale říct že už v dětství se mi v mém pokoji děli zvláštní věci, měl jsem doma pozvaného i pána co měří energie a v mém pokoji naměřil hodně špatné, na většině míst mi nedoporučil ani nechávat postel a v těch místech spát. Teď ale k věci co se stala před 2lety. Stalo se to někdy v noci, spal jsem a najednou mě vzbudilo brnění, celé tělo mi brnělo a když jsem otevřel oči a podíval se směrem do místnosti, tak jsem uvidel nějaké 2 rozmazané stíny, chtěl jsem křičet, ale nešlo to, otvíral jsem pusu na prázdno a byl dost vyděšený, pak už jen vím že mi brnělo tělo ještě víc a že jsem se probudil až ráno. Všechno jsem řekl rodině a původně si i myslel že jsem mohl zažít jen nějaký trans nebo silný sen, jenže mamka mi řekla že se ji to v noci stalo taky. Nic jsem si nepřibarvil ani nevymyslel, všechno je pravda. Jen záleží na tom co to vlastně bylo.

Bylo mi 5 let a já jsem byla s našima na pohřbu sousedky ,tehdy její dcera malovala můj portrét....dodnes mám obraz doma. A já se chtěla jít na naší sousedku podívat do rakve.Nikdo nechtěl jít dovnitř ,tak jsem tam šla sama.Doma mě pak máma dala spát a já se ocitla někde v meziprostoru citila jsem tam energii...duše? chtěli po mě ať tam zůstanu,já jim řekla ,že tam nemůžu zůstat ,že se musím vrátit zpátky,že se chci vrátit zpátky,tak mě nějaká ruka odvedla zpátky.Máma pak říkala ,že prý jsem blouznila.Dodnes to cítím jako by se to stalo nedávno.

čehokoliv se dotknu tak mne to kopne islite ye mam malo energije nebo cim to je

Vdávala jsem dceru bylo to 14.6.2003.Čekali jsme na to až nás před obřadem seznámí s tím co a jak bude probíhat.A já se najednou ocitla úplně někde jinde. Byla jsem ve stejnou chvíli na dvou místech.Tělem v obřadní síni a duší někde na veliké louce s nádherně upravenými keři,trávníkem,vodotryskem.A taky tam stál veliký bílý dům s červenou střechou,byli kolem mě lidé a bylo mi tam moc dobře.Pak jsem se slyšela jak se ptám ,kde je ta dcera co se vdává...druhá dcera mě chytila ra ruku zatřepala s ní a řekla ,vždyť stojí vedle tebe.A já se vrátila zpět.Nevím co to bylo ,ale bylo to příjemné.

Dobrý den,
často se mi v noci stává, že jsem v polospánku a nemůžu pořádně zabrat, protože v hlavě slyším spoustu hlasů. Jsou doprovázeny jakousi ozvěnou. Špatně se to popisuje. Vždy je těch hlasů několik a navzájem se překřikují. Bydlím sama a televize i rádio jsou vypnuté. Nejsem schizofrenní. Na různé nadpřirozené jevy jsem zvyklá. Vykládám karty, pracuji s kyvadlem, jsem citlivá na různé energie - pozitivní i negativní. Ty hlasy, které slýchám mě neděsí - cítím, že to není nic negativního. Nikde jsem ale nenašla, co by to mohlo znamenat nebo čí ty hlasy jsou. Mám pocit, že dokud na to nepřijdu, nebudu moct klidně spát. Na ty hlasy navazují stavy, které se mi staly zatím jen párkrát. Bude to znít asi hodně zvláštně - v noci vstanu z postele, ohlédnu se a vidím se, jak spím v posteli. Jdu ven z ložnice směrem k chodbě a cestou míjím různé energie, které se po mě jakoby natahují. Po chvíli se vše zrychlí, rychle couvám zpátky do ložnice, pak cítím tlak na prsou, cuknu sebou a probudím se celá zpocená. Má někdo podobné zkušenosti? Nevíte, co by to mohlo znamenat?

Mám podobné zkušenosti se slyšením hlasů v polospánku. Přišlo to samo od sebe, trvalo to pár let a pak to přestalo, nebo jsem si toho přestala všímat. Když jsem si uvědomila, že už se to dlouho neobjevuje, pokusila jsem se o navození stavu sama. Po nějaké době se hlasy objevily, ale stále s tím neumím pracovat. Jelikož se to děje v době, kdy jsem opravdu na hranici spánku, nemám sílu vstát a informace si zapsat. Jediná věta, kterou si pamatuju, zní: "trojka je lepší než čtyřka". Moje teorie: zvukový sen, nebo zpracovávání letmo zaznamenaných zvuků během dne - tzn. mozek filtruje "zbytečné informace", nebo by to mohlo být napojení se na nějaký "kanál" (víte kam tím mířim) a konečně, počáteční stav schizofrenie...

ukázka synchronicity v praxi:
Po dopsání odpovědi jsem bezmyšlenkovitě klikla na poslední rubriku. První článek se zabývá tímto tématem.
https://ezoterika.estranky.cz/clanky/zajimavosti-ze-sveta/vnitrni-hlasy.html

Muj spanek se nelisi od zadneho jineho u kterehokoliv cloveka az na jednu velkou podstatnou vec. Nestava se mi to casto.Ale naposledy vcera vecer ,predtim je mezera mozna i rok,ale driv kdyz jsem byl mladsi se mi to stavalo velmi casto. Usnu jako vzdy. V noci se mi zdaji ruzne sny. Ty sny velice intenzivne vnimam az si vlastne uvedomim ze je to sen a trochu se probudim a vtom se to stane. Zacne mi pistet v usich,div me bubinky neprasknou, zacinam citit chlad a mravenceni po celem tele az do morku kosti. A v tom to prijde, Jakmile me zahali to vse nemohu se pohnou, ani prstem,nicim... a nejhorsi na tom je ze nemohu ani mluvit, vzdy se o to strasne moc snazim ale je to jen v me hlave co slysim moje volani o pomoc... Po chvili paraliza odchazi co v hlave volam o pomoc a pak nemuzu usnout, nekdo by rek ze se mi to zdalo, ale vzdy se mi to stane pri plnem vedomi a kdyz jsem vzhuru. V mladi kolem 15 let se mi to stavalo i dvakrat za noc, ale nastesti ne kazdy den. Rikam si ze to jsou andele nebo nejake bytosti a kdyz vidi ze volam o pomoc tak odejdou aby mi neublizili....
Mozna to ma spojitost s nehodou v mladi kdyz jsem byl 4 dny v komatu a napokraji smrti, kdyz doktor rikal me matce zsance nedavaji... to se mi stalo v 9 letech, nyni je mi 25 a nevim jak se k tomu stavet. Uz me napadlo nevolat o pomoc, poddat se tomu a jen naslouchat co se stane... ale je to vzdy tak necekane az clovek ma velky strach i kdyz to ceka nez usne...
Stava se to nekomu, nema nekdo odpoved, dekuji
Muj mail kam mi muzete psat... parizjirka@seznam.cz

ahojky.. můj přítel několikrát za život zažil klinickou smrt a příjde mi jako by si to prožíval to same co on.chtěl se taky tomu poddat,ale kdyby to udělal,už by se neprobudil.. může se ti to vracet diky tvé nehodě... ale jestli ti muzu říct svůj názor nepoddávej se tomu.To volání je záchrana

heeej tobě se to děje taky?mě několikrát týdně ..klidně si spím a něco mě probudí cítím hrozný strach jako by mě mělo něco všachu taky nemůžu nic ani pořádně otevřít oči bojuju stím snažim se hnout aspoň něčím a tím se uvolnit ze spáru ani nevím čeho, pak stačí abych hnula aspoň prstíkem a už se můžu hýbat celá ..bojím se že když se podvolím něco se mi stane ale jako bojovat stím je síla a ten strach když je to nečekaný je fakt děsnej paksou situace že to cítím dopředu že se to stane a mám ztoho trošku srandu ale i tak bojuju o nadvládu svýho těla...kamaráde fakt nevim co by to mohlo být ale a se tomu podvolíš dej vědět co se stane :)

čauky tomu se říká spánková paralýza. mě se to stalo jednou začala jsem hned kolem sebe stavět kříže a v sobě. nevím proč sem to dělala , asi podvědomí a od tý doby klid. pokud se vám to děje častěji tak je dobré si nechat vyčistit byt a dům od duchů. lidí co to dělají a umějí je spousta.