Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ostatky po smrti člověka


Ostatky neporušené 1800 let!

Tělo Cecílie je přeneseno do kata­komb sv. Callista v Římě, kde je uloženo k věčnému odpočinku, a to v poloze, v níž žena zemřela - se sepjatýma rukama, obličejem obráceným k zemi a napůl pře­seknutou šíjí. O šest století pozdě­ji nechává papež Paschal I. (t 824) její neporušené (!) ostatky přenést do kostela, jenž nese její jméno. Když je při opravách chrá­mu v roce 1599 znovu exhumována, stále neprojevuje žádné stopy rozkladu! „Její tělo bylo naprosto. Neporušené, její ruce sepjaté, jizva na šíji zřetelně 'viditelná. (…) Déle než měsíc byl zázrak svaté Cecílie veřejně vystaven, aniž by přístup vzduchu nebo jiné vlivy způsobily nějakou změnu," tvrdí známý ra­kouský publicista Viktor Farkas (*1945) s tím, že ostatky jsou v tomto stavu i dnes. Moderní medicína tak stojí před hádankou - jak je mož­né, že Cecíliiny ostatky zůstávají neporušeny více než 1800 let?

 Obrazek

Bernadetta

 

 

 

 

 

 Podivuhodný příběh sv. Bernadetty

 Holé pahýly stromů jsou obalené jinovatkou a promrzlou zem po­krývá slabý poprašek sněhu. Hro­bové ticho ruší jen hlasy tří dívek, proplétajících se lesem a sbírajících dříví. Dvě procházejí houštiny, ale čtrnáctiletá Berhadetta Soubi-rous (1844-1879) míří k jeskyni Massabielle na břehu říčky Gávy. Chystá se ji přebrodit, když vtom si všímá, že se u skály pohybují větve, ač je úplné bezvětří. Zvě­davě se přibližuje a náhle se má přímo před ní zjevit ve skalním výklenku žena v bílých šatech, jež září jasným světlem! Lehce na dívku kyne a pak rozpíná paže v žehnajícím gestu. Bernadetta si nevěřícně protírá oči. Je to sen? Marnivé zjevení? Ale tajuplná po­stava nemizí. Přívětivě se usmívá a v ruce svírá růženec. Bernadetta pokleká a s modlitbou na rtech se křižuje, což paní v bílém oceňuje laskavým úsměvem. Když za ně­kolik okamžiků přicházejí zpět obě dívky, nachází Bernadetta stále na kolenou. Po záhadné ženě však není ani stopa! Je 11. úno­ra 1858 a v jeskyni Massabielle u městečka Lourdy na jihu Francie dochází k prvnímu mariánskému zjevení, jež proslaví nejen město, ale i mladou vizionářku Bernadet ta Soubirous.

 Obrazek

Beata Maria de San Jose (1875-1967)

 

 

 

 

 

 O čem rozmlouvala s Pannou Marií?

 Tajuplnou ženu, která je považová­na za Pannu Marii, vidí Bernadetta i v dalších dnech a zpráva o zje­vení se velmi rychle šíří. Na místo proudí davy lidí toužících spatřit dívku, s níž rozmlouvá Matka boží. Přestože sami nic nevidí, sledují Bernadetta, z níž údajně vychází doslova nadpozemský jas, když během modliteb hovoří s kýmsi ne­viditelným stojícím na skále a poté vyzývá k pokání. A 25. února 1858 jsou téměř tři stovky přihlížejících dokonce svědky zázraku! Dív­ka začíná hrabat rukama v zemi a rozhazovat bahno do všech stran, dokud nenaráží na skálu. Během pár chvil z vyhloubeného otvoru vytryskne slabý pramínek. Další den už zde prýští silný proud křiš­ťálově čisté vody, která prý navíc prokazuje zázračně léčivé účin­ky. Slepci, který si jí omývá oči, se údajně navrací zrak! Má snad tato voda moc vyléčit všechny neduhy, jak se domnívají křesťané?

ObrazekSvatá Klára z Asissi (1194-1888)

 

 

 

 Proč se vůbec nerozkládá?

 Jeskyně Massabielle v Lourdech se stává jedním z nejznámějších poutních míst na světě. Bernadet­ta Soubirous, jejímž prostřednic­tvím došlo k vytrysknutí zdej­šího zázračného pramene, poté odchází do kláštera milosrdných sester ve městě Nevers nad Loi­rou ve střední Francii, kde tráví zbytek života. Když po několika těžkých chorobách 16. dubna 1879 v pětatřiceti letech umírá, je její tělo uloženo do dubové rakve, ta vložena do olověné a pohřbena v areálu kláštera. Hrob je po třicet let cílem tisíců poutníků. Doslo­va šok však přichází v září 1909, kdy jsou ostatky exhumovány kvůli procesu blahořečení. Když totiž církevní hodnostáři otevírají rakev, zjišťují, že Bernadetta vypa­dá, jako by byla pohřbena teprve včera! Její tělo údajně nenese vů­bec žádné známky rozkladu! Byl snad před pohřbem balzamová­na? Nebo zde došlo k zázraku?

 Obrazek

Kateřina z Bologne (1413-1463)

 

 

 

 

 

 

 

 

 Záhada zachovalého těla

 Po otevření rakve se svědkům od­haluje překvapivý pohled na zce­la zachovalé ženské tělo. Berna­detta má ruce složené na prsou a ovinuté silně zrezavělým růžen­cem. Hábit je zvetšelý a vlhký, ale to jsou jediné známky toho, že žena ležela po celá tři desetiletí pod zemí! Její hlava je nachýlena doleva, ústa má pootevřená a oči zavřené, jako by byla pohroužena do hlubokého spánku. Nehty, vla­sy i řasy jsou naprosto dokonale zachované a pod kůží je možné spatřit i temně modré žilky. Léka­ři Ch. David a A. Jordán, kteří provádějí ohledání, se shodují, že tuto skutečnost není možné pochopit. Na ostatcích totiž není objevena ani jediná stopa po bal-zamovací látce, jež by mohla pozoruhodnou zachovalost těla vysvětlit. Stav oblečení a růžence přitom napovídá, že tělo leželo ve vlhku, což je okolnost nahrá­vající urychlení rozkladu. D snad v případě ostatků Bemadet-ty Soubirous opravdu k zázra ku, či existuje nějaké racionální vysvětleni?

 Obrazek

Sv.Padre Pio (1887-1967)

 

 

 

 

 

Nesoulad s přirozeným řádem

 Bernadettino tělo je exh umo váno a zkoumáno ještě dvakrát - popr­vé v dubnu roku 1919 a podruhé 18. dubna 1925, tedy 46 let a dva dny po Bernadettině smrti. Ani tentokrát ale ostatky neprojevují známky rozkladu! „Tělo ctihodné bylo neporušené, nijak nepodlehlo procesům hnití a rozkladu, které by byly obvyklé pro tak dlouhý pobyt v zemi," uvádí Dr. Cohte, jeden z lékařů, kteří se účastnili ohledá­ní. Ještě pozoruhodnější je skuteč­nost, že zatímco za Bernadettina života je její fyzická schránka po­znamenána četnými chorobami, po smrti je prakticky v dokona­lém stavu! „Co mne skutečně zarazi­lo během zkoumání, je zcela dokonale zachovaná kostra, všechna vaziva, kůže a také elasticita a hybnost svalů. Hlavně mě udivil stav jater 46 let po smrti. (…) Jejich konzistence byla totiž elastickou normální. (…) Tento fakt rozhodně není v souladu s přiro­zeným řádem," dodává Dr. Comte. Co mohlo tuto velmi podivuhod­nou zachovalost těla způsobit? Opravdu je nedotčenost těla Bernadetty Soubirous projevem boží milosti, jak se domnívají křesťa­né? Nebo je způsobena přiroze­nou příčinou?

 

Mysteriózní, nepomíjející

 Proslulá vizionářka z Lourd, pro­hlášená církví za svatou kon­cem roku 1933, je dnes uložena v průhledném sarkofágu v kapli klášterního kostela Saint Gildard ve městě Nevers a k jejímu hrobu proudí davy poutníků, jež touží spatřit světici, která i po 130 letech vypadá stejně jako v den smrti. Není ovšem jediným křesťanským světcem, jehož ostatky projevují i po staletích podivuhodnou odol­nost vůči rozkladu. Dnes bývají tato těla nejčastěji označována jako „The Incorruptibles" - nepomíjejí­cí, neporušení netlející. Americká katolická spisovatelka Joam Carrol Cruz (*1931) dokonce uvádí hned 102 prozkoumaných případů blahořečených nebo sva­tořečených osob, jejichž těla ne­prokazují známky tlení, ale podle některých odhadů jich existuje ještě mnohem víc. Někdy z nich údajně zůstávají zachovány pouze fragmenty, třeba jazyk nebo srdce, ale jindy jsou zachovány naprosto kompletně, a to často v dokonalém stavu včetně vnitřních orgánů! Prokazují jejich fyzické schránky neobvyklé fyziognomické vlast­nosti, nebo je tento mysteriózní fe­nomén /působen obrovskou silou jejich víry?

 

Je to dílo nadpřirozených sil?

 Fenomén odolnosti těla vůči roz­kladu je v drtivé většině zazname­nán právě u křesťanských světců. A vlastně není divu - vždyť církev je po dvě tisíciletí v podstatě je­dinou institucí, jež o podobných případech vede záznamy. Nepo­rušenost těla je navíc pokládána za jeden ze zázraků, spojovaných s procesem svatořečení, a proto je velmi dobře popsán. Ale přestože se exhumací nedějících těl účastní odborníci z řad patologů a léka­řů, dlouho jej provází velmi nízký zájem. Jedinou výjimkou je svého času páter Herbert Thurston (1856-1939), jenž na konci 19. sto­letí vytváří rozsáhlou studii. Po­ukazuje v ní na to, že „nezetlení" těla je spojeno s dalšími průvod­ními jevy - někdy údajně z nepo­rušeného těla vychází příjemná vůně nebo voňavý olej, jehož zdroj a složení dosud není známo. Jeho množství přitom často několika­násobně překračuje hmotnost těla! Je pozorována i nepřítomnost ty­pické mrtvolné ztuhlosti, jindy prý zůstává zachována tělesná teplota nebo dochází k pohybu údů, jež nelze vysvětlit svalovými stahy. Mnozí badatelé proto hledají příči­nu fenoménu „nezetlení" v oblasti nadpřirozena. Skutečně mohou tento jev vyvolávat nadpřirozené síly, nebo existuje racionální zdů­vodnění?

 

 

 

 

 

 
 

 

Portrét



Poslední fotografie




Archiv

Kalendář
<< listopad / 2019 >>

Statistiky

Online: 1
Celkem: 930753
Měsíc: 6389
Den: 219