Tělo Cecílie je přeneseno do katakomb sv. Callista v Římě, kde je uloženo k věčnému odpočinku, a to v poloze, v níž žena zemřela - se sepjatýma rukama, obličejem obráceným k zemi a napůl přeseknutou šíjí. O šest století později nechává papež Paschal I. (t 824) její neporušené (!) ostatky přenést do kostela, jenž nese její jméno. Když je při opravách chrámu v roce 1599 znovu exhumována, stále neprojevuje žádné stopy rozkladu! „Její tělo bylo naprosto. Neporušené, její ruce sepjaté, jizva na šíji zřetelně 'viditelná. (…) Déle než měsíc byl zázrak svaté Cecílie veřejně vystaven, aniž by přístup vzduchu nebo jiné vlivy způsobily nějakou změnu," tvrdí známý rakouský publicista Viktor Farkas (*1945) s tím, že ostatky jsou v tomto stavu i dnes. Moderní medicína tak stojí před hádankou - jak je možné, že Cecíliiny ostatky zůstávají neporušeny více než 1800 let?
Bernadetta
Podivuhodný příběh sv. Bernadetty
Holé pahýly stromů jsou obalené jinovatkou a promrzlou zem pokrývá slabý poprašek sněhu. Hrobové ticho ruší jen hlasy tří dívek, proplétajících se lesem a sbírajících dříví. Dvě procházejí houštiny, ale čtrnáctiletá Berhadetta Soubi-rous (1844-1879) míří k jeskyni Massabielle na břehu říčky Gávy. Chystá se ji přebrodit, když vtom si všímá, že se u skály pohybují větve, ač je úplné bezvětří. Zvědavě se přibližuje a náhle se má přímo před ní zjevit ve skalním výklenku žena v bílých šatech, jež září jasným světlem! Lehce na dívku kyne a pak rozpíná paže v žehnajícím gestu. Bernadetta si nevěřícně protírá oči. Je to sen? Marnivé zjevení? Ale tajuplná postava nemizí. Přívětivě se usmívá a v ruce svírá růženec. Bernadetta pokleká a s modlitbou na rtech se křižuje, což paní v bílém oceňuje laskavým úsměvem. Když za několik okamžiků přicházejí zpět obě dívky, nachází Bernadetta stále na kolenou. Po záhadné ženě však není ani stopa! Je 11. února 1858 a v jeskyni Massabielle u městečka Lourdy na jihu Francie dochází k prvnímu mariánskému zjevení, jež proslaví nejen město, ale i mladou vizionářku Bernadet ta Soubirous.
Beata Maria de San Jose (1875-1967)
O čem rozmlouvala s Pannou Marií?
Tajuplnou ženu, která je považována za Pannu Marii, vidí Bernadetta i v dalších dnech a zpráva o zjevení se velmi rychle šíří. Na místo proudí davy lidí toužících spatřit dívku, s níž rozmlouvá Matka boží. Přestože sami nic nevidí, sledují Bernadetta, z níž údajně vychází doslova nadpozemský jas, když během modliteb hovoří s kýmsi neviditelným stojícím na skále a poté vyzývá k pokání. A 25. února 1858 jsou téměř tři stovky přihlížejících dokonce svědky zázraku! Dívka začíná hrabat rukama v zemi a rozhazovat bahno do všech stran, dokud nenaráží na skálu. Během pár chvil z vyhloubeného otvoru vytryskne slabý pramínek. Další den už zde prýští silný proud křišťálově čisté vody, která prý navíc prokazuje zázračně léčivé účinky. Slepci, který si jí omývá oči, se údajně navrací zrak! Má snad tato voda moc vyléčit všechny neduhy, jak se domnívají křesťané?
Svatá Klára z Asissi (1194-1888)
Proč se vůbec nerozkládá?
Jeskyně Massabielle v Lourdech se stává jedním z nejznámějších poutních míst na světě. Bernadetta Soubirous, jejímž prostřednictvím došlo k vytrysknutí zdejšího zázračného pramene, poté odchází do kláštera milosrdných sester ve městě Nevers nad Loirou ve střední Francii, kde tráví zbytek života. Když po několika těžkých chorobách 16. dubna 1879 v pětatřiceti letech umírá, je její tělo uloženo do dubové rakve, ta vložena do olověné a pohřbena v areálu kláštera. Hrob je po třicet let cílem tisíců poutníků. Doslova šok však přichází v září 1909, kdy jsou ostatky exhumovány kvůli procesu blahořečení. Když totiž církevní hodnostáři otevírají rakev, zjišťují, že Bernadetta vypadá, jako by byla pohřbena teprve včera! Její tělo údajně nenese vůbec žádné známky rozkladu! Byl snad před pohřbem balzamována? Nebo zde došlo k zázraku?
Kateřina z Bologne (1413-1463)
Záhada zachovalého těla
Po otevření rakve se svědkům odhaluje překvapivý pohled na zcela zachovalé ženské tělo. Bernadetta má ruce složené na prsou a ovinuté silně zrezavělým růžencem. Hábit je zvetšelý a vlhký, ale to jsou jediné známky toho, že žena ležela po celá tři desetiletí pod zemí! Její hlava je nachýlena doleva, ústa má pootevřená a oči zavřené, jako by byla pohroužena do hlubokého spánku. Nehty, vlasy i řasy jsou naprosto dokonale zachované a pod kůží je možné spatřit i temně modré žilky. Lékaři Ch. David a A. Jordán, kteří provádějí ohledání, se shodují, že tuto skutečnost není možné pochopit. Na ostatcích totiž není objevena ani jediná stopa po bal-zamovací látce, jež by mohla pozoruhodnou zachovalost těla vysvětlit. Stav oblečení a růžence přitom napovídá, že tělo leželo ve vlhku, což je okolnost nahrávající urychlení rozkladu. D snad v případě ostatků Bemadet-ty Soubirous opravdu k zázra ku, či existuje nějaké racionální vysvětleni?
Sv.Padre Pio (1887-1967)
Nesoulad s přirozeným řádem
Bernadettino tělo je exh umo váno a zkoumáno ještě dvakrát - poprvé v dubnu roku 1919 a podruhé 18. dubna 1925, tedy 46 let a dva dny po Bernadettině smrti. Ani tentokrát ale ostatky neprojevují známky rozkladu! „Tělo ctihodné bylo neporušené, nijak nepodlehlo procesům hnití a rozkladu, které bybyly obvyklé pro tak dlouhý pobyt v zemi," uvádí Dr. Cohte, jeden z lékařů, kteří se účastnili ohledání. Ještě pozoruhodnější je skutečnost, že zatímco za Bernadettina života je její fyzická schránka poznamenána četnými chorobami, po smrti je prakticky v dokonalém stavu! „Co mne skutečně zarazilo během zkoumání, je zcela dokonale zachovaná kostra, všechna vaziva, kůže a také elasticita a hybnost svalů. Hlavně mě udivil stav jater 46 let po smrti. (…) Jejich konzistence byla totiž elastickou normální. (…) Tento fakt rozhodně není v souladu s přirozeným řádem," dodává Dr. Comte. Co mohlo tuto velmi podivuhodnou zachovalost těla způsobit? Opravdu je nedotčenost těla Bernadetty Soubirous projevem boží milosti, jak se domnívají křesťané? Nebo je způsobena přirozenou příčinou?
Mysteriózní, nepomíjející
Proslulá vizionářka z Lourd, prohlášená církví za svatou koncem roku 1933, je dnes uložena v průhledném sarkofágu v kapli klášterního kostela Saint Gildard ve městě Nevers a k jejímu hrobu proudí davy poutníků, jež touží spatřit světici, která i po 130 letech vypadá stejně jako v den smrti. Není ovšem jediným křesťanským světcem, jehož ostatky projevují i po staletích podivuhodnou odolnost vůči rozkladu. Dnes bývají tato těla nejčastěji označována jako „The Incorruptibles" - nepomíjející, neporušení netlející. Americká katolická spisovatelka Joam Carrol Cruz (*1931) dokonce uvádí hned 102 prozkoumaných případů blahořečených nebo svatořečených osob, jejichž těla neprokazují známky tlení, ale podle některých odhadů jich existuje ještě mnohem víc. Někdy z nich údajně zůstávají zachovány pouze fragmenty, třeba jazyk nebo srdce, ale jindy jsou zachovány naprosto kompletně, a to často v dokonalém stavu včetně vnitřních orgánů! Prokazují jejich fyzické schránky neobvyklé fyziognomické vlastnosti, nebo je tento mysteriózní fenomén /působen obrovskou silou jejich víry?
Je to dílo nadpřirozených sil?
Fenomén odolnosti těla vůči rozkladu je v drtivé většině zaznamenán právě u křesťanských světců. A vlastně není divu - vždyť církev je po dvě tisíciletí v podstatě jedinou institucí, jež o podobných případech vede záznamy. Neporušenost těla je navíc pokládána za jeden ze zázraků, spojovaných s procesem svatořečení, a proto je velmi dobře popsán. Ale přestože se exhumací nedějících těl účastní odborníci z řad patologů a lékařů, dlouho jej provází velmi nízký zájem. Jedinou výjimkou je svého času páter Herbert Thurston (1856-1939), jenž na konci 19. století vytváří rozsáhlou studii. Poukazuje v ní na to, že „nezetlení" těla je spojeno s dalšími průvodními jevy - někdy údajně z neporušeného těla vychází příjemná vůně nebo voňavý olej, jehož zdroj a složení dosud není známo. Jeho množství přitom často několikanásobně překračuje hmotnost těla! Je pozorována i nepřítomnost typické mrtvolné ztuhlosti, jindy prý zůstává zachována tělesná teplota nebo dochází k pohybu údů, jež nelze vysvětlit svalovými stahy. Mnozí badatelé proto hledají příčinu fenoménu „nezetlení" v oblasti nadpřirozena. Skutečně mohou tento jev vyvolávat nadpřirozené síly, nebo existuje racionální zdůvodnění?
Svatá Klára z Asissi (1194-1888) 
