Léčení pomocí kyvadla
Nemocná bioplazma.
Je-li tělo nemocné, vzniká na místě onemocnění anormální zářivé pole, které nazýváme „nemocná bioplazma". Úlohou všech uvedených léčebných postupuje tuto nemocnou bioplazmu opět normalizovat. Při léčebném kývání se to děje „odsátím" nemocné bioplazmy kyvadlem. Pak může zdravá bioplazma z ostatních oblastí těla přitéct na ošetřené místo, nahradit nemocnou bioplazmu a člověk se uzdraví.
Léčitel, který používá určitý duchovní léčitelský postup, musí mít zcela jasnou představu o procesu, který chce spustit (iniciovat). Na obr. 2 je znázorněn příslušný model léčebného kývání společně s pohyby kyvadla. Nejprve se mentálně nalaďme na představu, že chceme přijímat jen Teslovy vlny, a sice takové, které zasáhnou koneček prostředníku naší levé ruky (A). Pravá ruka (P) drží kyvadlo, prostředník levé ruky (L) se nejlépe dotýká povrchu těla, nebo se k němu alespoň blíží například na vzdálenost 1 cm. Je-li dotyčné místo na těle zdravé, točí se kyvadlo proti směru otáčení hodinových ručiček (levo-točivě), až dosáhne oblasti, kde se nachází rušivé pole způsobené nemocí, tedy nemocná bioplazma (BP). Nyní se kyvadlo točí pravotočivě, stahuje rušivé pole skrze tělo a pravou rukou léčitele je vysílá do okolního vzduchu. Po „odsátí" nemocné bioplazmy pak kyvadlo změní svůj směr otáčení, tedy točí se vlevo. Ve většině případů je takto nemoc zažehnána, často již za několik vteřin (v takovém případě jde o takzvané spontánní - živelné, samovolné uzdravení). Pokud dále léčitel pohybuje prstem po těle pacienta (C), podrží si kyvadlo svoji levotočivost do té doby, dokud prst nenarazí najiné nemocné místo.
Jak se ukazuje, zůstává v těle léčitele po ukončení léčebného kývání ještě zbytek „odsávané" nemocné bioplazmy. Proto se léčitel musí očistit. Je to velmi snadné Vzdálí se například najeden metr od klienta a soustředí se na „odvedení rušivého pole". Kyvadlo v jeho ruce se točí opět doprava, a sice tak dlouho, dokud zbytek rušivého pole neopustí jeho tělo. Šamani v Jižní Americe používají podobný postup. Místo kyvadlem ale odsávají nemocnou bioplazmu ústy, aniž by sejí sami jakýmkoli způsobem zbavovali - to ponechaj í na zdravém spánku. 1. Při jiném postupu se mentálně programujte k vyčištění svého těla asi takto: „Když někoho léčím, žádná nemocná bioplazma nezůstává v mém těle." Závěrem se pak doporučuje ještě provést následnou kontrolu mentálním dotazem na to, zda nemocná bioplazma z těla skutečně odešla.
Jak již bylo řečeno, léčitel se musí naprogramovat na to, čeho hodlá dosáhnout. Toto programování se nazývá též „mentální orientace" . Při léčebném kývání většinou léčitel dosáhne požadovaného úspěchu, tedy „odstranění rušivého pole", již samotnou mentální orientací. Často lze výsledky léčebného kývání zlepšit tím, že mentální orientaci rozšíříme nebo specifikujeme. Takové rozšíření či specifikace mentální orientace se může vztahovat například na druh nemoci, na určité bakterie nebo viry. Odpovídající mentální orientace by pak zněla například takto: „Mohu učinit herpetické viry neškodnými." Užitečná a účinná může být i mentální orientace na určitý druh nemoci, například: „Mohu nechat zmizet svíravé bolesti (nebo pocit tlaku a podobně)." Je užitečné, když mentální orientace zahrnuje i přesnější lokalizaci místa nemoci, například „na povrchu kůže" či „pod chodidlem" nebo „do 6 cm uvnitř těla".
Záření rušivého pole bioplazmy proniká i oblečením, které má klient na sobě, ovšem v různé míře a intenzitě. Proto by měl klient upřednostnit lehké nebo žádné oblečení; místo nemoci pak lze lépe lokalizovat. Klient musí odložit vše, co je kovové (šperky, přezky na opasku apod.), neboť kovové předměty odklánějí nebo odstiňují záření. Mohou také působit jako zářič. To platí zejména pro všechny šperky, zvláště pak pro takové, které obepínali určité části těla (řetízky, náramky apod.).
Claude Bernard, význačný lékař a vědec, napsal v 19. století: "Nemoci poletují stále kolem nás, vítr roznáší jejich zárodky, ale ty se neuchytí, pokud není terén připraven je přijmout."
Literatura : Léčení kyvadlem - Christof Rohrbach